Přeskočit na obsah

Po starých zámeckých schodech

Karel Hašler

1.
Po starých zámeckých schodech,
po schodech z kamene, 
každý večer panna chodí,
za ruku se s hochem vodí,
srdce má zmámené. 
2.
Srdce má zmámené láskou,
srdce své z mramoru, 
měsíček když večer vchází,
pan Alois ji doprovází,
po schodech nahoru.
3.
Po schodech vzhůru ji vodí
do Zlaté uličky,  
a tam v domku malovaném,
blátem, hlínou slepovaném,
dává jí hubičky.